Na konstelace poprvé: nemusíte nic vyprávět ani stavět

Většina lidí, kteří mi píšou před prvním seminářem, se ptá na totéž. Budu muset před cizími lidmi

vyprávět, co se u nás doma stalo?

Nemusíte. A jestli vás zpátky drží právě tohle, můžeme si to vyjasnit hned na začátku.

Přijít se dá jenom se dívat

Na semináři jsou vždycky lidé, kteří si přišli postavit vlastní téma, a lidé, kteří přišli

podpořit ostatní. Ta druhá skupina bývá docela velká a nikdo v ní není navíc.

Když si nejste jistá, jestli chcete na řadu, prostě se nepřihlásíte. Sedíte, díváte se a případně

jdete někomu dělat zástupce, pokud si vás vybere. Nikdo vás k ničemu nepobízí a nikdo se vás před

skupinou neptá, proč jste přišla.

Bývá to překvapivě silný způsob, jak začít. V cizím příběhu se člověk často pozná dřív než ve svém,

protože se na něj dívá zvenčí a nebrání se tomu.

Nemusíte se bát, že to bude vyčerpávající maraton. Přestávky děláme zhruba po hodině, někdy po

hodině a půl, podle toho, jak to skupině sedí. Během dne se vystřídá víc prací a některé z nich jsou

krátké, takže se toho stihne víc, než by se zdálo.

Co znamená být zástupcem

Vyberou si vás, abyste v konstelaci někoho zastupovala, třeba něčí matku nebo staršího bratra.

Nemusíte toho člověka znát, nemusíte nic hrát a nemusíte si o něm nic představovat.

Někdo vás postaví do prostoru a vy jenom popíšete, co cítíte. Že se vám odtamtud chce odejít.

Že se pořád díváte do podlahy. Že je vám tam z nějakého důvodu těžko. Víc se po vás nechce a nikdo

nečeká výkon.

Většina lidí je z toho zpočátku rozpačitá, protože to zní zvláštně. Pak se to stane samo a

překvapí je, jak jasné to je.

A když si nakonec téma postavit chcete

Řeknete mi ho jednou nebo dvěma větami, ne celý příběh. Často stačí věta jako „nemůžu najít své

místo" nebo „nedaří se mi vztahy". Podrobnosti nejsou potřeba a většinou ani nepomáhají.

Vyberete si ze skupiny lidi, kteří budou zastupovat vaše blízké, a pak už se jenom díváte, co se

stane. Mluvím při tom hlavně já, vy odpovídáte, když se ptám.

To, co se ve vaší rodině opravdu odehrálo, se před skupinou vyslovovat nemusí. Většina lidí v sále

stejně nesleduje vaše detaily, sledují to, co se děje v prostoru.

Jestli to nevyjde napoprvé

Někdy člověk přijde, celý den se jenom dívá a nakonec si nic nepostaví, což ale rozhodně neznamená

promarněný den.

Slyšel jsem mnohokrát, že to nejdůležitější se lidem stalo, když stáli v konstelaci někoho jiného.

Zastupovali cizí matku a najednou pochopili něco o té své. Tomu se nedá naplánovat a nedá se to

vynutit, ale stává se to často.

Kde se v Praze scházíme

Semináře vedu v Centru ATMA na Vítkově 10 v Karlíně, část podzimních termínů je v Centru Loreto na

Štorchově ulici. V neděli bývá skupina až pětadvacetičlenná, takže je z čeho vybírat zástupce a dá

se postavit i složitější rodinný systém.

Přijít se dá i tehdy, když ještě netušíte, jestli je tohle pro vás, protože většina lidí to

napoprvé neví a přijde se právě podívat.

Podívejte se na vypsané termíny a přihlaste se rovnou u toho, který vám sedí.

Možná vás bude zajímat i kolik to stojí.

Možná vás bude zajímat i co dělat po semináři.